Jednim z duvodu pro nabozenskou cinnost je to, ze samotny materialni pokrok neposkytuje trvalou radost nebo uspokojeni.Vskutku se zda, ze cim vice ziskavame po materialni strance, v tim vetsim strachu zijeme. Doslo k uzasnemu vedeckotechnickemu rozvoji, ktery bude bezpochyby pokracovat. Ale to lidem sotva prinese stalou a konecnou radost, protoze materialni pokrok vzdy vyvolava touhu po dalsim pokroku, takze radost, kterou prinasi, je pouze pomijiva. Ale na druhe strane, kdyz mysl proziva radost a uspokojeni, samotne materialni potize se snaseji lehce. Jestlize budeme radost odvozovat jen od samotne mysli, bude to radost skutecna a trvala. Zadna radost se nevyrovna poteseni, jez vznika z duchovni cinnosti. Toto je nejvyssi radost a svou povahou je konecna. Jednotliva nabozenstvi ukazala svou vlastni cestu, jak ji dosahnout. Druhym duvodem pro nabozensky zivot je, ze jsme na nem zavisli i pro urcite vlastni poteseni. Radost a bolest vseobecne nevznikaji pouze pod vlivem faktoru vnejsich, ale take vnitrnich. Chybi-li vnitrni odezva, zadna vnejsi stimulace nemuze vyvolat radost nebo bolest. Nedisciplinovana mysl vyjadruje zle myslenky zlymi ciny a tyto ciny zanechavaji v mysli pretrvavajici zle nasledky. Jakmile jsou z vnejsku stimulovany, mysl trpi nasledky svych minulych cinu. Jestlize tedy trpime, ma nase utrpeni sve vzdalene priciny v minulosti. Veskera radost i bolest ma dusevni puvod; nabozenstvi jsou potrebna, nebot bez nich nelze ovladnout mysl. Tolik napsal o potrebe nabozenstvi 14. dalajlama v knize Uvod do buddhismu. Myslim, ze je to velice dobre napsane vysvetleni pro neverici (co vy na to?), ovsem zajimaly by mne i nazory pritomnych krestanu. <^^> Braggart >>>>>>>>>>>>>>>>>>>> <<<<<<<<<<<<braggart@cmail.cz <^^>
This archive was generated by hypermail 2.1.2 : 10. 08. 2001, 14:33 CEST