> V prvnim priblizeni mne pripada Budhismus i pro racionalne > uvazujici lidi > pochopitelnejsi a perspektivnejsi, nez nabozenstvi, ktera > pouzivaji Boha > zprostredkovaneho pres vyvolene jedince. Je Budhismus > nabozenstvi, nebo co > to vlastne je? > pf V tom smyslu, jak je nabozenstvi v nasi kulture chapano, neni nabozenstvim. Neni o zadnem bohu, je o mysli. Neni "religii", protoze "re" implikuje navraty do ztracenych raju, kterym neni mozno duverovat. Kdyz jsme z nich spadli jednou, kde je zaruka, ze se to nestane kdykoliv znovu? Mohl by byt "ligii" ve smyslu toho slova - sjednoceni. Neco jako sjednoceni se svou prirozenou absolutni podstatou. Spis se da rict, ze hraje roli nabozenstvi tam, kde neznaji nabozenstvi viry. Ma v tomhle smyslu i cirkve a propojeni se staty (byvaly Tibet, Bhutan). Obsahuje i filosofii, ale neni jen filosofii, protoze tim, kdyz clovek studuje nejakou filosofii, jeste neni schopen nic podstatneho zmenit v prozivani sveta na opravdu hlubokych urovnich - emoce, celkove psychicke ladeni atd. V tom smyslu by jej nekdo mohl nazvat psychologii a b. ma v sobe urcite psychologicke prvky a metody, protoze pracuje s mysli. Ovsem tam, kde bezna psychologie konci, buddhismus zacina. Psychologie dovede cloveka do stavu, kdy je schopen "normalne" (norma neexistuje) fungovat ve spolecnosti, ve vztazich. Ale buddhisticke metody vedou k totalne odlisnemu prozivani sveta a mysli, k urovnim, o kterych jsem se zminil, kdy s clovekem nehne bolest, nejake ztraty, nic vnejsiho. Zaroven vsak clovek tem "filmum" rozumi, jen neni v jejich vleku. Psychologie zkratka vede k "normalnimu fungovani", buddhismus k poznani, ze i norma je jen koncept, ze existuje jen zakladni svoboda - podstata mysli, ze existuji takove urovne prozivani sveta a mysli, ktere si "normalni" clovek nedokaze ani predstavit. Asi je b. nejbliz necemu, co by se dalo nazvat hlubinnou psychologii, ktera pracuje se vsemi aspekty mysli, vcetne hlubokych rovin podvedomi, ktere se v moderni psychologii oznacuji jako "kolektivni nevedomi" atd. Moderni psychologie radu buddhistickych metod prejala. Odtud souvislosti treba s pojmem "emocionalni kvocient" pouzivany v managerskych skolach atd. Napr Jung psal uvodniky ke kniham o buddhismu. R.
This archive was generated by hypermail 2.1.2 : 10. 08. 2001, 14:36 CEST