> Nesouhlasim. Ateizmus neni ideologogie, netvrdi: Buh neni. Rikame, ze neni > _zadna_ nadprirozena sila, jsou jen vseobecne platne prirodni zakony, > nektere zname, nektere ne a clovek se ma rozhodovat podle poznani > skutecnosti a sveho usudku rozumem, bez priznaku viry v kohokoliv a > cehokoliv. At je to Buh, Budha, Satan ci Kim Ir Sen. Nic proti rozumu, ale svym zpusobem je tedy povysen na misto Boha, ne? Neni to tedy vira v Boha, Buddhu, Satana ci Kim Ir Sena, ale v sebe samotneho jako objektivniho meritka skutecnosti. Je to prirozene legitimni postoj, na ktery ma clovek pravo, ale logicky v tom porad nevidim rozdil. > Ateizmus nedava odpovedi na otazky, pokud neni objektivne poznana > skutecnost, ktera by to dokazovala. Nebojim se rict "ja nevim" namisto > "cesty bozi jsou nevyzpytatelne" Svym zpusobem je to prece taky totez. Kdo na svete rozumi uplne vsemu a mam odpoved na kazdou otazku patri nejspis do blazince. > > > Je iluzorni, ze dokazeme deti vychovat tak, aby byly prazdnou mnozinou, do > > ktere se pozdeji samy rozhodnou neco vepsat. Jestlize je rodice vychovavaji > > jako ateisty, jednoznacne je nasmerovavaji a davaji jim urcity ideologicky > > vklad do budoucna. > > To je jen prostor pro rozumove hodnoceni situace a sveta. Dite neni > prazdnou mnozinou, prazdnou mnozinou je prostor pro odpovedi na "vecne > otazky". Pokud dite zustane verne rozumu nebo pod vlivem okoli ci > okolnosti pozdeji prijme nejakou viru, neni na zacatku deformovano virou v > nekoho ci neco, tedy jaksi nepopsany list, co se viry tyka. To si prave nemyslim, protoze jestli je vychovano v tom, ze neni zadna nadprirozena sila, je mu vlozen do hlavy urcity vychozi predpoklad, ale to bych se uz opakoval. . > > Podle tebe, jako vericiho, muze byt iluzorni nechat dite samo rozhodnout, > jestli bude verit v Boha nebo ne. Co kdyz pro jineho je samozrejmosti > verit v Krishnu nebo Barbie? Jenomze vira neni dedicna, ani ateismus neni dedicny. Dite do urciteho veku se neni schopno rozhodnout a veri nekriticky tomu, co mu predkladaji rodice. Nicmene jednoho dne se musi zacit i v otazkach viry rozhodovat samo. Samozrejme, ze kazdy asi take (mimo jine) prihlizi k tomu, jak byl vychovan a jak se rodicum jejich myslenkovy model osvedcil v praktickem zivota. Existuje spousta deti z vericich rodin, ktera si vybira cestu ateismu - a rodice s tim nic nemuzou udelat. Idelani vychova by byla takova, aby z ditete vychovala cloveka, schopneho samostatne a zodpovedne rozhodovat o svem zivote bez predsudku. > > Ateizmus nedava idelologocke odpovedi na otazky, dava schopnost rozumem > premyslet a zkoumat sve okoli, munulost, predpokladat budouci vyvoj. Toje > ale veda. A veda casto nabozenstvi prekazela, proto se s vedci tak divne > zachazelo, ze? > Nabozenstvi by nemelo vede fusovat do remesla, protoze v principu odpovida na uplne jine otazky a resi uplne jine problemy. Vzdycky, kdyz nabozenstvi zacalo fungovat v jine rovine nez duchovni - tedy na poli statni moci, dopadlo to spatne. > > Ale plati to i pro ateisty - ucitel by mel nechat zaznit vsechny mozne > > hypotezy a nechat na detech (primerene k jejich veku), at se s tim samy > > poperou. > > Da se s tim souhlasit, s jednou vyhradou. Celostatne platne skolni osvovy > pozaduji znalost jedne (jedine) teorie pro dobrou znamku. A tady si nejsem > (SK) zcela jist, kdyz se hodne lidi hlasi ke katolicke cirkvi, jak to > nakonec dopadne. Nerad bych se stal obcanem nabozenskeho statu. > Vzhledem k vyse napsanemu je jasne, ze nabozensky stat nemuze dobre dopadnou (respektive ti jeho obcane, kteri nepristoupi na JEDINOU SPRAVNOU viru). Doufejme, ze k necemu takovemu nedojde, protoze v takovem state bych si taky nepral zit. No a znalost nejake teorie na znamky neni spatna vec, je vsak treba, aby skola ukazala v techto otazkach pluralitu a nevydavala at uz darwinismus (ateiste) nebo kreacionismus (krestane) za jedinou a nezpochybnitelnou pravdu. > > Takze ne napriklad tvrdit, ze Darwinova teorie je absolutni vedecka > > pravda, a kdo tomu neveri je na hlavu padly idiot, ale deti by mely > > vedet, ze existuji i jine teorie vzniku sveta a zivota. A samozrejme i > > naopak. > > No ja mam ve zvyku pouzit formulaci: "Podle Darwinovi teorie..." cim davam > najevo, ze je tady teorie, ktera rika, ze... ale muze tady byt i neco > jineho, co jeste neznam. Tedy pouzivat rozum k poznavani, ne k slepe vire. > Nemam pocit, ze by vira vylucovala kriticky pohled na svet, pochybnosti, rozum a vedu. Je pravda, ze nekteri lide se domnivaji, ze cim vetsi je poznani, tim musi byt mensi vira, ale tak to prece neni. Nekdo rika, ze vira je to, kdyz sam sebe zmanipuluji tak, ze necemu zacnu slepe verit. Napriklad, ze muj ubohy P100 pojede jak PII 333. Muzu tomu verit, az zmodram, ale stejne to bude k nicemu. Tak toto je slepa vira (a zel ze mnohdy je tak nekterymi lidmi predstavovana jako jedina spravna). V bibli (NZ) je pro slovo vira pouzito recke slovo "pistis", coz ma vyznam duvera. Cili verici je clovek, ktery pouziva rozum k poznavani a na zaklade nekterych duvodu (nikoliv dukazu, protoze jasne dukazy o Bohu neexistuji), ziskal duveru v Boha. A to je vic nez presvedceni o existenci, je to vztah. Bedrich Jetelina
This archive was generated by hypermail 2.1.2 : 10. 08. 2001, 14:33 CEST