Jo, tak tam se asi perfektně hodí ten první příklad, co jsem psal. Tam lidi dělali cca 50-150 "ks" měsíčně, což by mohlo odpovídat. Větší váhu na opravy bych pak řešil jednak odečtem "vydělané" částky a pak nějakou pokutou (nejspíš ceník na základě zkušeností a o co šlo) a náklady na znovuopravu, plus možná nějaký ten poplatek za papírování (zase na základě času, který to sežere), vše odečítáno z prémií. Až někdo přijde a bude chtít vědět "proč mám tak málo", stačí mrknout do db a přečíst "posrals tohle, toto a tamto, stálo nás to tolik peněz, bylo by nefér vůči lidem, kteří nic neposrali, abys dostal stejně". Dne 17.8.2011 11:15, Rad Wiz napsal(a): > Ahoj. > > Díky za info. Určitě něco z toho využiji. > > Jedná se o opravy televizí, monitorů a VT. > Přičemž za kritérium kvality se považuje, co nejnižší návratnost > po cca měsíc opravě. > Hodnotit bychom chtěli jak podle počtu opravených kusů, tak právě > i podle té návratnosti. Ta by měla mít o trochu větší váhu. > Problém však s tímto údajem je, že je k dispozici zhruba s měsíčním > zpožděním a nenapadá mě, jak jej zvýhodnit. > > Ale možná by to šlo. Nejprve přidělit nějaký bonus za výkonnost > a poté s určitým zpožděním aplikovat odečet za porušení kvality. > Vyplácelo by se třeba až čtvrtletně. > > Wiz > > 2011/8/16 Tomáš Vymětal<vymetalt.inet (zavinac) gmail.com> > >> Sice s párdenním zpožděním, ale přece ;) >> >> Dost záleží co to je za výrobu, jestli dělník u pásu nebo kusová výroba. >> Jestli se kontrola provádí následně nebo se zmetkovitost určuje na základě >> reklamací. Taky třeba jak funguje systém odměňování. Z praxe můžu nastřelit >> dva principy: >> >> U kusové zakázkové výroby jsme zavedli motivační bonusy, resp. prémie, >> které se měly rozdávat plošně všem, jsme upravili o "pokuty". Každý dostal >> konto, na které se mu každý měsíc uložila tato prémie, a pokud něco >> vyzmetkoval, škoda se platila z jeho účtu. Každé čtvrtletí se pak vyplatila >> částka, která zbyla za předchozí čtvrtletí (tedy ve výplatě za 7. měsíc >> prémie za 1.-3.). Plus se zavedlo pravidlo, že nešlo jít do mínusu. Tj. >> pokud toho člověk posral víc než je zdrávo, šel na pokec "co se děje", pokud >> se to dělo příliš často, celkem dva lidi takto "odešli". Ukázalo se, že je >> lepší, když lidi neznají vnitřní principy, protože se v tom začnou hrabat, >> případně ojebávat, hotfixovat vlastní zmetky. Když už, tak vyzmetkoval jsi >> toto a tamto, tak se ti krouhly prémie. Výhoda je, že se nesahá na základní >> složku mzdy, což u většiny lidí vede k výrazné nespokojenosti. Kdežto když >> dostávají snížené prémie, nebolí to tak. >> >> U pásové výroby je v 99% případů rozepsán technologický rozpis, časová a >> finanční nákladnost na výrobu dílů, strojový čas, manipulace, atd. >> Zmetkovitost je pak pouze modulem, který se posadí nad takovou "databázi". >> Výhodou je, že se tím odhalí nejen přesná kvalita (a pořadí) lidí, ale přímo >> vypočítají náklady na způsobené škody. Mimoto každý zmetek (reklamace) není >> jen mínus kus oproti plus kusu, ale je třeba přičíst zpomalení práce, >> recyklaci, práci dalších lidí a podobně. Reklamace nebo vyzmetkování jednoho >> dílu se tak klidně může vyšplhat na stonásobky výrobní ceny dílu kvalitního. >> Příklad? Kdyby třeba operátor nýtoval řekněme 4 nýty v hodnotě půl koruny (a >> mzdovými náklady další půl koruny) na kus plechu v hodnotě 50, když pokazí >> jeden díl ze sta (počítejme neopravitelně), způsobil škodu 54 Kč přímé >> ztráty, přitom ale 99 zbylých kusů bude v pořádku, díky čemuž vlastně 396 Kč >> vložil do výrobků. V další úrovni by pak z těchto 990 kusů byl jeden >> reklamován zákazníkem. Jenže už bude součástí většího dílu (počítejme opět >> neopravitelný), který bude nutné vyhodit. Cena dílu bude řekněme 250 Kč, >> plus náklady na dopravu nějaké 200, dvacet minut práce reklamačního >> technika, řekněme 100, jsme na 550 Kč na jednom reklamovaném dílu. 4000 >> dělník do dílů "investoval", stál firmu 10x54 + 550 = 1090 Kč, takže je >> vlastně 2910 Kč "v plusu". Kdyby takto vyzmetkoval řekněme 5 dílů z tisíce, >> už by pro firmu nebyl přínosem (nevydělal by si na sebe), mimoto by >> ohrožoval kvalitu značky. Podobné výpočty obsahují "lepší" výrobní IS zcela >> běžně a průběžnými reklamacemi se automaticky tyto hodnoty zpřesňují, a i >> díky tomu je lze do budoucna lépe odhadovat. >> >> V obou případech se však kalkuluje s konkrétními částkami, procentuální >> kvalitu takto zkoumat nelze, někdo je šikovnější, jiný zkušenější, jiný zase >> pomalejší, ale jeho práce kvalitní. >> >> Jelikož ale podobné výpočty mají na svědomí technologové, hádám, že půjde o >> nějakou malovýrobu. Popřemýšlel bych o nasazení úkolovky. Tj. dostaneš kolik >> uděláš, mínus to, co posereš, ideálně nějak zabaleno do prémií jako v prvním >> příkladu. Důležité však je, aby si každý jednotlivec uvědomil, že musí sám >> kontrolovat svoji práci a nebát se vyzmetkovat, případně nechat zhodnocení >> jiným. Protože když se to chytí později, náklady budou několikanásobné. >> >Received on 17. 08. 2011, 12:18 CEST
This archive was generated by hypermail 2.2.0 : 17. 08. 2011, 12:19 CEST