Myslim, ze nemuzu nez souhlasit! Moc hezky receno! :) Ja sam si pripadam relativne svobodny. Vse co rikam, delam, jak se citim, koho/co respektuji a posloucham, ... snad temer vse cinnim svym vedomim a vicemen dobrovolne. Take uvedu priklad ze sveho (zatim) relativne kratkeho zivota ... Jak si ti pozornejsi jiz mozna vsimli, nedavno jsem se rozesel se svym prvnim/poslednim pritelem, partnerem, jsem gay - mozna se vam to ted nezda, protoze se o tomhle tematu budu vic rozepisovat, ale to je o individualni SVOBODE - a prave toto tema, ktere je mi hodne blizke, je naprosto jedinecny priklad demonstrace meho pohledu a citeni pojmu "SVOBODA". Dlouhou dobu si clovek pripadal vselijak, mozna provinile, mozna nepochopen/nechapan, drzel se spise stranou, ... zrejme pod nejaky domnelym tlakem spolecnosti?! Ted je mi 15 (skoro 16 - v prosinci) a myslim a troufam si rici, ze jsem sam se sebou konecen spokojeny, vyrovnany, zkratka jsem sam sebou, myslim, ze to zakladni jsem jiz vicemene uspesne zvladl. Naucil jsem se byt sam sebou a zaroven respektovat druhe a jejich nazory, ted konecne si pripadam opravdu svobodny... Pochopil jsem, kude vede moje cesta ke svobode ... Dnes jsem presvedcen, ze jsem se nicim vuci nikomu neprovinil, respektive to necitim; nemam se za co stydet, respektive jsem spise patricne hrdy sam na sebe a to i na to, ze jsem buzerant, kdyz se nad tim zamyslim, samo o sobe je to skvely, clovek se konecne citi svobodny a sam sebou. Nikomu do myho soukromyho zivota nic neni, ale zaroven ja nemam co skryvat - kdyby se me kdokoli zeptal, tak bych bez vahani rekl "'sem buzerant, a co ma bejt?" ... Jestli to nekoho tolik zajima... tak at vi co chtel :))) Kdyz jsem nedavno jeste stale mel sveho prvniho/posledniho pritele, vzdy, kdyz jsme byli spolu, porad jsme se drzeli alespon za ruce, kdyz sme se chteli polibit, tak sme se polibili,... zkratka - byly jsme sami sebou, chovali jsme se instinktivne, podle sveho uvazeni a sve svobodne mysli... Napriklad kdyz jsme jeli v tramvaji stali jsme na konci vozu, drzeli se za ruce. mozna se i polibili ... cca nekde uprostred tramvje sedel nejakej muz stredniho veku s malym synkem, kdyz nas uvidel, asi trochu znervoznel, kdyz se ten synek otocil a dival se na nas, tak ho okrikl "Honzo, dopredu se divej!"; my sme jeli az na konecnou, kdyz sme porad nevystupovali, tak se po par zastavkach sebral, vzal synka, vystoupil a - slusne rekneme - ukazal na nas zvenku neco nepeknyho. A kdyz se zpetne zamyslim - tak i v tento moment jsem si pripadal naprosto, nadherene a opravdu SVOBODNY - byl jsem sam sebou a choval se dle sve svobodne mysli a ten muz pouze vyuzil sveho nepopiratelneho a individualniho prava - sve svobody - zcela svobodne (i kdyz myslim zbytecne drmaticky) vyjadril svuj nazor a zcela svobodne proste vystoupil - mel pravo vystoupit, nemusel vsak - proste vyuzil sve svobody se rozhodovat a vyjadrit svuj nazor stejne jako my jsme vyuzivali sve svobody - svobody byt sami sebou, chovat se dle sveho citeni a sva prava... Myslim, ze je to skvely priklad zahrnujici "konfrontaci" dvou individualnich a zrejme proti sobe postavenych nazoru - a zaroven demonstruje u obou dvou pripadu nezpochybnitelnou a nepopiratelnou svobodu se svobodne rozhodovat a jednat... Obe strany byly v tomto pripade zcela svobodne a vyuzili svoji svobodu mysleni a jednani pristupneho v ramci zakona ... co vice si prat? My jsme svobodne dojeli az na konecnou a on bud uz byl na cilovy stanici a nebo si na zaklade sveho svobodneho rozhodnuti jen pockal na dalsi tramvaj ... Dalsi souvislost - Ve spolecnosti je vytvoreno nekolik obecnych pohledu a "obrazu" buzerantu - nektere naprosto zcestne, jine jsou celkem v norme ... ale proc se o tom zminuji ... Sam neznam cely tento obraz, ale tak namatkou nejake obecne veci, ktere jsou v podvedomi (at jsou pravdive ci ne; je to znacne individualni) - buzeranti chodej cisty a upraveny, oholeny, navoneny - panskym sperejem samozrejme - vyjimky do toho netahejte (trans&spol - to je zase neco zcela jinyho, spousta lidi to dava dohromady), nosej nausnici v uchu, casto si barvej vlasy (rekl bych kdyz uz, hlavne asi na blond), nosej na ruce prstynky, ...... Rika se spousta veci, ale z klasicneho hlediska a v praxi je to naprosto individualni, zalezi na kazdym cloveku zvlast a jeho vkusu... A nyni k one souvislosti s individualni svobodou a jeji podstate. Drive jsem byl, rekl bych, klasickej nevyraznej a naprosto obycejnej tuctovej kluk. Za posledni mesice jsem se ale hodne zmenil - vse ma souvislost s mym vnimanim sebe sameho a se svobodou... A jak ze sem se zmenil/menim se? Zmenil jsem uces (to nema s tematem sice souvislost), chystam se taky treba na blond; koupil sem si prstynek, zacal jsem se "o sebe vic starat" - casteji se holim, nez nekam jdu, vzdycky se navonim :), kdyz du do obchodu tak nevidim duvod proc se nepodivat, nekoupit si nebo si treba neposlechnout treba Westlife (v soucasny dobe moji oblibeni :), Boyzone nebo podobny "boy band", ... Od prirody nejsem zadny exibicionista, jak by to treba mohl nekdo brat nebo jak by to komu mohlo pripadat... Ale ano, touzim, chci, snazim se a vice ci mene uspesne se priblizuji definici "buzeranta" co se vyse zminenych znaku tyce ... ne, pratele, to neni exibicionismus, neni to pro me ucelne upozornovani na sebe sameho ci snaha byt stredem pozornosti (tim mimochodem jsem nikdy nebyl, nejsem a rekl bych, ze jen tak nebudu, mozna po tom spis ani netouzim) - to je, pratele, ma osobni a zakonem zarucena individualni svoboda - proste chci, aby kdyz se na me nekdo podiva, tak si rekl treba "hele, buzerant" - je to muj a nejen muj, ale i spousty dalsich se sebou v tomto ohledu relativne smirenych a vyrovnanych, na svoji "jinakost" svym zpusobem nekdy mozna i pysnych, predevsim mladych gayu - zpusob, kterym svobodne rikame "jo, jsem buzerant, no a co ma bejt, ja se za nic nestydim, jsem na sebe hrdej, je to muj zivotni styl, nikdo te nenuti, aby ses se mnou bavil a zabejval se mnou" ... ano, je to tak, alespon pro me, pratele, to neni exibicionismus ci lacine zviditelnovani se - zkratka zpusob a moznost byt sam sebou a vyjadrit sve pocity... Hodnej sem se nyni rozepsal, svoboda ma nespocetne podob dle vnimani individualitami, a toto byl jen malinkaty zlomek z meho pohledu na vyznam, cenu, dulezitost a vnimani svobody mnou samym... Vseho moc skodi, vseho s mirou. Jsou veci, jejichz nedostatek ti muze uskodit, ale jejich prilisne mnozstvi te muze taktez - a jeste vice - poskodit a zkazit... Penez nevyjimaje. Muj subjektivni nazor - pravda, trochu uvedu trochu extremnipripady a situace ... (problematikou bezdomovcu jsem se nijak detailneji nikdy nezabyval, neznam tedy pricinny situaci techto LIDI a jejich osudy) - pokud mas skvele pratele, zeni, partnera, partnerku, rodinu, kamarady apod., jsou v tvem nenahraditelnymi a bezesporu tim nejcennejsim - protoze takovi lide se na tebe nikdy nevykaslou (pokud jsou, jak jsem rikal, opravdu SKVELYMI lidmi, tak v tom pripade nevykaslou) treba v pripadech kdy mas jakekoli problemy, kdyz se dostanes do slozite situace, kdyz nemas penize, pokud bys treba prisel o strechu nad hlavou a o penize, co bys delal? Pokud mas jiz zminene pratele, nepotrebujes penize, pokud maji dobre srdce, pomuzou ti, nechaji te u sebe, ... penize pro tebe stale nejsou vyrazne dulezite ... pokud jsou ovsem napriklad lide, kteri nemaji tu skvelou ci zadnou rodinu, nemaji skvele pratele nebo ty o nichz si to do te doby mysleli, se na vykaslou v situaci, kdy napriklad nemaji penize, prijdou o strechu nad hlavou,... a nedobrovolne jsou ze slusnych lidi bezdomovci ... nemaji pratele a rodiny, blizke, coz je nuti spolehnout se jen sami na sebe - a kdyz nemaji zadne penize, cely ten kolotoc bezdomovce zacina, drzi je na ulici, v zime, ... jsou to ovsem stale LIDE - lide kolikrat s lepsim srdcem nez spousta nasich dalsich spoluobcanu ... ovsem z meho pohledu jsou vetsinove spolecensky degradovani, v ocich spolecnosti ztraceji statut plnopravnych a "plnohodnotnych" LIDI, kterymi byly, jaci jsou a maji pravo byti - jak jsem rikal, jedna se o extremni priklad, ale souvisi s penezmi ... v urctych krizovych situacich pokud nemas penize, ztratis svoji pravem zarucenou dustojnost, na kterou mas narok, ktera ti nalezi, ktere jsi hoden a v ocich spolecnosti prestavas byt jejim clenem, prestavas byt "plnohodnotnym" clovekem ... Jsi pripaven o svoju dustojnost - (nastesti SNAD jen) teoreticky priklad mozneho uplatnovani vyhlasky zakazujici zebrotu v centru Prahy v praxi - "nahazejte je do nakladaku, odvezte je nekam z centra, nekam z oci a tam je vylozte" ... takhle se s LIDMA nejedna ... Mas pravdu, ze kolikrat clovek sam tezko rozpoznava co je opravdove a skutecen stesti nebo protoze ho nepocituje a citi jeho nedostatek, snazi si ho nepripoustet a alespon castecne jej kompenzovat penezma ... Nevim, mame jim to mit za zly?! Takovi lide jsou chudaci ... Ano, opravsu stastny clovek se dokaze bavit a byt stastny z malickosti, ze zivota... Take by bylo fer priznat si, ze jsou bohati jsou lide a lide ... a jsou bohati a take bohati ... nekteri bohati hltaji jen pro sebe se sedi si na penezich; jiny bohati svych financnnich moznosti velkou merou vyuzivaji pro ruzne spolecensky potrebne ucely, nadace apod. A jsou lide bohati majetkem, bohati pocity stesti&lasky ktere nekterym prinasi konani dobrych skutku, pomoc a podpora "slabsich", pomoc lidem, kteri ji potrebuji, jsou lide bohati zkusenostmi a moudrosti, jsou lide bohati zkusenostmi a zazitky, jsou lide bohati schopnosti sirit a davat dobrou naladu, usmevy lasku okolo sebe, ... neni bohaty jako bohaty, neni clovek jako clovek ... Tak snad nebudete moc rozcileni tak dlouhou uvahou, ale je to tady POLEMIKA a tak polemizujem komplexne a do hloubky, kdyz neco delame, delejme to peclive a ne jen napolo ... ------------------------------------------------------------------- Ondrej Belohlavek Mission magazine [www.mission.cz]- sefredaktor [Editor-in-Chief] ICQ: 44806791 (Speak Freely, MS NetMeeting, buddyPhone) belohlavek@seznam.cz - belohlavek@centrum.cz - belohlaveko@volny.cz ------------------------------------------------------------------- -----Original Message----- From: braggart [mailto:braggart@cmail.cz] Sent: Monday, September 04, 2000 4:10 PM To: polemika-internet@nawebu.cz; Ondřej Bělohlávek Subject: Svoboda - was > freedom (aneb dost anglismu) > Co pro kazdeho z vas osobne znamena SVOBODA??? Co si vy osobne pod > timto pojmem predstavite, jaky pro vas ma vyznam? ... ??? Pripadate si > svobodni nebo mate pocit, ze vas neco stale omezuje, ze je vam vase > svoboda odpirana ci je porusovana, ... ??? Jak, cim, kym ... ??? Ja si relativne svobodny pripadam a nesouvisi to s tim, ze jsem zenaty. Opravdu svobodna je pouze mysl a zalezi jen na nas, jaky prostor ji dame. Ostatni svobody jsou pouze relativni, vyberu z nich ty nejzakladnejsi. Svoboda pohybu je omezena pohyblivosti, rychlosti, velikosti, schopnosti letat, plavat..... Svoboda projevu je omezena tvoji schopnosti formulovat vety a schopnosti posluchace jim rozumet. Osobni svoboda je omezovana osobnimi svobodami jinych. > Penize clovek v zivote potrebuje, ale jak rikas, neni ucelem, aby je clovek > shromazdoval a sedel na nich a mohl rikat, ze je milionar ... Pro me osobne > jsou penize podstatne v tom, ze mi take davaji velky kus svobody - i kdyz jich > moc nemam, je mi 15, jeste si nevydelavam ... :))) Ano, bohuzel civilizovana spolecnost vytvorila potrebu penez a uspesne ji rozsirila po celem svete (asi jako Gates Wokna). Jsou sice jeste mista, kde lide penize nepotrebuji, ale bohuzel uz jich je velmi malo. A svoboda, kterou ti penize davaji, je velice vachrlata. Muzes si za ne koupit spoustu veci, ale budes stastnejsi? Nemyslim, ze by ti veci mohly prinest pocit stesti. Dam ti klasicky priklad z rodiny. Manzelciny rodice jsou velice dobre financne zabezpeceni. Proto zahrnujou nase deti spoustou daru a hracek i pres nase protesty. Ale jsou ty deti opravdu stastne? Jen chvili, nez zjisti, ze je stejne lepsi si vystrihovat z kamaradkou ze starych hadriku svoje vlastni saticky na panenku. A tim chci rict, ze kdyz mas velke dusevni bohatstvi, to fyzicke nepotrebujes. Dobre vztahy jsou dulezitejsi nez penize, ktere ty vztahy nici. > Myslim, ze clovek, ktery nema penize je zaroven clovekem, kteremu chybi > urcita cast jeho osobni svobody... Nemyslim si, ze by penize sami o sobe > mohli prinest stesti nebo poteseni; jak se rika "chci mit penize, abych je > nepotreboval" ... me osobne by udelalo stastnym, mit penize na slusnej zivot - > aby se clovek nemusel rozmyslet, jestli se naji doma nebo pujde na veceri se > svoji laskou do restaurace, aby nemusel vahat kdyz si chce koupit hudebni > cdcko, videokazetu, dvdcko nebo jit do kina, nekam na vystavu nebo si udelat > alespon mensi vejlet, ....... penize na "obycejnej a svobodnej" zivot ... jinak To jsou ale prkotiny, opravdu stastnej muzes byt i bez CDcka a vecere v hospode. Zalezi na pristupu. Hezkej vejlet si muzes udelat i za barakem, kdezto v Dominikanske republice se muzes k smrti nudit. Jenze lidi uz nevi, co je stesti a nahrazujou si ho penezma. (to je silna veta :-) > penize pro me maji zvlastni kouzlo i ze zcela jineho duvodu - nejvetsi radost > penize cloveku (alespon me) prinasi, pokud s jejich pomoci dokaze prinest > radost nekomu druhymu... cloveku, kteryho mate radi ... napriklad. :) To mi prijde jako opravdu jedine smysluplne vyuziti penez. Ale ne v tom smyslu, ze budes svoji lasku zahrnovat zlatem, ale ze napr. pomuzes lidem suzovanym valkou ci zemetresenim, nebo koupis invalidovi vozik, abys mu dopral (sice omezenou, ale vetsi) svobodu pohybu. <^^> Braggart >>>>>>>>>>>>>>>>>>>> <<<<<<<<<<<<braggart@cmail.cz <^^>
This archive was generated by hypermail 2.1.2 : 10. 08. 2001, 14:34 CEST