RE: MacOS na PC

MACY MÍŘÍ NA INTEL
Datum: 19.7.2005 Autor: Vojtěch Bednář Zdroj: Connect! Rubrika: TechView -
Apple mění platformu z PowerPC na x86 Strana: 32 

Apple mění platformu z PowerPC na x86 


Počítače společnosti Apple Computer budou v budoucnu využívat procesorů
Intel Pentium. Co tato revoluční změna znamená? Jak se může dotknout jejich
využívání v podniku? Znamená to, že se jeden z modelů moderního IT řítí ke
zkáze nebo spíše k lepší budoucnosti? Stane se Mac běžným počítačem? Na
všechny tyto otázky se pokusíme odpovědět. 


Počátek června 2005 přinesl v oblasti IT jednu malou revoluci. Šéf a
zakladatel společnosti Apple Computer Steve Jobs oznámil při příležitosti
setkání vývojářů "jablečné" platformy to, o čem se již delší dobu v
odborných médiích spekulovalo. Tedy, že počítače Macintosh budou napříště
vybavovány procesory společnosti Intel místo zatím používaných PowerPC.
Zpráva velmi silně zapůsobila na emoce fanoušků platformy Macintosh a
přesto, že počet prodaných a provozovaných Maců tvoří pouhý zlomek objemu
počítačů typu PC, může mít značný dopad na celý segment desktopového, ale i
serverového IT. Podívejme se na jednotlivé aspekty ohlášeného přechodu pokud
možno bez emocí, avšak s pozitivním výhledem do budoucnosti. 


Minulost dávná a bližší 


Počítače Macintosh byly v první polovině osmdesátých let průkopníky snadno
použitelných, ale také spravovatelných koncových zařízení. Obrovského boomu
doznaly zejména na americkém kontinentu, v Evropě bylo jejich rozšíření
výrazně menší. Macintosh nebyl počítačem, který by přicházel s nějakou
radikální novinkou. Jednotlivé použité komponenty včetně hardwarové
platformy, koncepce "vše v jednom" i slavného GUI existovaly již dříve.
Počítače Mac všechny tyto části ale poprvé spojovaly do funkčního celku a to
byl základ jejich fenomenálního úspěchu. 

Tento úspěch byl v následujících letech vykoupen vysokou pořizovací cenou,
zejména v porovnání s jinými podobnými stroji a konkurenční platformou PC.
Ta postupně adoptovala mnoho myšlenek použitých (a vyvinutých) pro Apple, v
prvé řadě šlo o grafické rozhraní. V důsledku toho byly Macy na začátku
devadesátých let a především po uvedení Windows 95 ve značné nevýhodě, kdy
se kromě jiného začala projevovat nedostatečnost jejich hardwarového i
softwarového řešení. 

Počítače Apple byly postaveny na platformě Motorola 68x. To byla dnes již
legendární řada procesorů, s nimiž jsme se mohli setkat v mnoha jiných
zařízeních a platformách, mezi nejslavnější zástupce jmenujme domácí
počítače Amiga. Motorola ale nedokázala držet krok s vývojem konkurence a
původní řada 68x byla označována jako neperspektivní. Dalším faktorem byl
vývoj procesorů Power PC, u jejichž zrodu stála původně společnost IBM, ale
které byly následně vyráběny ve spolupráci právě s Motorolou. 

První PowerPC procesor pro počítače Macintosh se objevil v roce 1994
(původně šlo o upgradovací kartu, následně o novou generaci počítačů -
PowerMac). Ve stejném roce byl podstatnějším způsobem aktualizován operační
systém na Mac OS 7.5. Ačkoliv se "starý" Mac OS dočkal ještě dvou dalších
velkých verzí (8 a 9), šlo rovněž o neperspektivní technologii, což bylo
dáno spíše jeho celkovou koncepcí, než jednotlivými nedostatky. Společnost
Apple experimentovala i s jinými operačními systémy včetně Windows NT, ale
také s jinými procesory. 

Přechod z 68x na PowerPC byl poměrně bolestivou záležitostí s ohledem na
odlišnosti obou platforem. Čipy PowerPC spadají do kategorie RISC procesorů,
tedy generace velmi rychlých jednotek s redukovanou instrukční sadou.
Skutečností ovšem je, že rozdíly mezi nimi a technologií používanou Intelem
a dalšími výrobci se postupem času smazávaly. 

V roce 2000 byla představena nová generace uživatelského operačního systému
označená Mac OS X. Jedná se o unixový (respektive BSD) systém, který je v
různých verzích na Apple používán dodnes - právě letos se dočkal zatím
poslední aktualizované verze označované jako Tygr (Apple pojmenovává
jednotlivé verze Mac OS X podle kočkovitých šelem). 

Tento ve velké zkratce nastíněný vývoj byl provázen střídavými tržními
úspěchy a neúspěchy počítačů Macintosh. Po euforii, kterou způsobilo uvedení
nové generace kompaktního počítače označené iMac, a neúspěchu s futuristicky
vypadajícím a velmi rychlým Mac Cube se společnost soustředila jednak na
pokračovatele počítačů typu "vše v jednom" a na výkonné stroje PowerMac
určené především grafikům a hudebníkům. Faktorem, který se v průběhu
devadesátých let ani počátkem nového milénia nezměnil, byla relativně vysoká
cena produktů Apple, která bránila jejich většímu rozšíření za oceán.
Nezměnila se ani přesto, že Apple postupně akomodovalo některé technologie
využívané v PC. Díky tomu se u počítačů Macintosh můžeme běžně setkávat se
sběrnicemi PCI/AGP, USB, ale také s rozhraním BlueTooth (původně z dílny
společnosti Ericsson) a některými dalšími komponentami. Mnoho jiných nápadů
však bylo stále přenášeno ze světa jablek na PC, především šlo o softwarové
technologie spadající do kategorie uživatelského rozhraní a designu, samo
uvedení napůl průsvitného počítače iMac vyvolalo vlnu plagiátů, které
prodávali i známí výrobci desktopových počítačů. 

Celkově se dá říct, že si počítače Macintosh za více než dvacet let své
existence vybudovaly renomé specializovaných, jednoduchých, krásných, ale
nedostupných zařízení. Jejich menší rozšíření vede při reálném používání a
administraci k problémům s řešením selhání, k nedostatku zejména
lokalizovaného softwaru, k dodatečným nákladům. Macy jsou mnohde vizitkou
firmy, ale skutečná práce se dělá na PC. 


Cesta k Intelu 


Mac OS X, tedy aktuálně využívaný operační systém, je kombinací několika
starších technologií. Jeho jádro tvoří komponenty systému Darwin, který
existuje jako otevřený projekt. Nemalá část pochází z OS Next, na grafiku
orientovaného unixového operačního prostředí, které mohlo fungovat mimo jiné
na procesorech Intelu. Díky tomu byl Mac OS X i přesto, že do reálných
počítačů se instalovaly výhradně procesory Power PC, vyvíjen souběžně pro ně
i pro platformu Intel x86. Tato verze, která až do letošního roku neopustila
vývojové laboratoře Apple, přitom podle všeho zpětně ovlivňovala i oficiální
distribuci systému. 

Dodavatelem PowerPC procesorů pro v současnosti vyráběné počítače Mac je
společnost IBM. Apple ji již v minulosti kritizoval za problematické plnění
dodávek. Ty se zřejmě zkomplikovaly ještě více poté, co byla platforma Power
určena jako jádro několika herních konzolí (Microsoft XBox2, Sony
Playstation 3) a společnost se soustředila na vývoj nového "superprocesoru"
Cell, který kombinuje několik stávajících PowerPC do jediného, neobyčejně
rychlého celku. Přechod na Cell by ovšem pro Apple, především z důvodu
složitého přenášení systému a aplikací, nebyl výhodný nehledě na skutečnost,
že jde hlavně o multimediálně orientovanou technologii, která se v "běžných"
aplikacích nevyužije. K těmto problémům se připojilo dlouhé čekání na novou
generaci Power G5, 3GHz procesor a další. 

Samotný výkon PowerPC (platforma je ze svého principu v některých typech
výpočtů rychlejší než x86) se začal smazávat společně s tím, jak se na PC
začaly využívat specializované čipy na grafických kartách a jak byly
procesory doplňovány o jednoúčelové instrukční sady (MMX, SSE atd.).
Využívání platformy, která je nekompatibilní s majoritně a masivně
vyráběnými PC, permanentně zachovávalo hlavní nedostatek - vysokou cenu. 

Pravděpodobně proto se společnost Apple rozhodla pro převedení svých
produktů z PowerPC na Intel x86. Přechod potrvá nejméně rok, první Intel Mac
by měl být uveden v roce 2006, přičemž půjde o lowend model. Vzhledem k
tomu, že Mac OS X je a vždy byl vyvíjen pro Intel, existují stroje určené
vývojářům již nyní a celá výměna procesorů by měla být podstatně jednodušší,
než byl přechod z MC 68x na PowerPC. Většina nových aplikací by přitom díky
sofistikovaným vývojovým nástrojům měla být provozovatelná na obou
platformách a také používání stávajících by mělo být, byť s omezeními,
možné. 


Co to přinese a co to bude stát? 


Ačkoliv se jedná o skutečnost, kterou Apple i jeho fanoušci dokonce z řad
odborné veřejnosti zastírají, faktem je, že přechod od procesorů PowerPC na
procesory Intel x86 de facto znamená konec počítačů Macintosh jako
samostatné hardwarové platformy. Výměna procesoru, jakkoliv je z pohledu
operačního systému hladkou záležitostí, znamená nutnost změny dalších
komponent v budoucích počítačích za komponenty více a více podobné těm,
které známe ze světa PC. Jestliže dnes je Apple zcela jiným počítačem než
PC, v budoucnu to bude znamenat, že Apple bude PC asi stejně, jako je jím
Dell. Tedy pouhou podmnožinou, byť s vlastním systémem. Důkazem toho je, že
na dostupné vývojářské Intel Mac počítače lze instalovat Microsoft Windows. 

Přechod na platformu x86 ovšem může znamenat pro Apple a uživatele mnoho
pozitiv. V prvé řadě je zde snížení cen počítačů, při jejichž konstrukci
bude možné použít lacinější komponenty. Macy by se tak (bereme-li je jako
kombinaci hardwaru a OS X) mohly stát účinnou konkurencí strojům s Linuxem a
dokonce i s Microsoft Windows. Nebude problém na nich za pomocí příslušného
softwaru provozovat aplikace pro Windows a v případě potřeby do tohoto
systému přepínat. Mac OS X si ale zachová své přednosti, tedy stabilitu,
výkon, bezpečnost a v neposlední řadě i velmi komplikované možnosti napsat
pro něj efektivní virus. Existují spekulace, že by mohl být tento systém v
budoucnu vydán jako "krabicová" alternativa k Windows, tedy že by jej bylo
možné instalovat na obyčejná PC. Tomu sice brání neexistence ovladačů pro
tak heterogenní hardware, jakým PC je, nic však nebrání tomu, aby byly
napsány. Na platformě x86 neexistuje fungující ochrana proti kopírování
softwaru, kterou by nebylo možné obejít, přesněji nebyla obejita. Z toho
vyplývá, že OS X se jako nelegální verze pro PC na internetu dříve či
později objeví. A tato skutečnost by Apple mohla k vydání oficiální
distribuce jen popohnat. 

Počítače Mac postavené na Intelu se budou pravděpodobně mnohem lépe
integrovat do stávajících IT infrastruktur. Budou dostupnější, a proto se
více rozšíří. To sníží jejich problémy s administrací a zvýší použitelnost -
budeme se s nimi setkávat častěji nejen v roli specializovaných stanic, ale
běžně používaných zařízení. Na druhou stranu je ale výměna platformy a
rozšíření prvním krokem k vytváření funkčních virů, hledání bezpečnostních
mezer, programování většího objemu spywaru a všem dalším nešvarům tak dobře
známým z x86/ Microsoft Windows. 

Jak to dopadne, ukáže čas. V každém případě ale pro Apple končí celá jedna
éra. Lze jen doufat, že ku prospěchu uživatelů a administrátorů. 


***


Zajímavé odkazy 


www.apple.cz - domácí stránky Apple 

www.opendarwin.org/ - jádro Mac OS X 

www.tlp.cz/apple-historie - historie Apple (nekompletní)